Archeologická senzace v Andách

18 Kvě

Závěr roku 2004 změnil velmi podstatnou kapitolu světové archeologie a antropologie. První civilizaci v celé Andské oblasti Jižní Ameriky nevytvořili Inkové. Celá historie poznání tzv. Andských civilizací se díky nálezům v Peru posouvá nejméně o tisíc let zpět. Tímto tvrzením si byli vědci jisti až v prosinci. Publikovali tuto senzační zprávu v prestižním časopise Nature 23. 12. 2004, zprávu převzaly o den později světové agentury a pak nastal zejména v odborných kruzích doslova hon na další podrobnější informace.

Autorství tohoto objevu patří prof. Jonathanu Haasovi z University of Illinois v Chicagu, jenž je současně kurátorem MacArthurova muzea antropologie (v rámci proslulého chicagského Fieldova muzea), a jeho manželce prof. Winifred Creamerové. Jejich blízkým spolupracovníkem je peruánský archeolog Alvaro Ruiz, který je spoluředitelem projektu Norte Chico Archaelogy Project. Při vykopávkách a výzkumu pomáhali jako obvykle desítky studentů.

Radiokarbonový test nelže

K výzkumu stáří nových vykopávek v pobřežní oblasti Norte Chico, která se rozkládá ve vzdálenosti 150 až 200 km od hlavního peruánského města Limy, byla použita poměrně přesná metoda radiokarbonového datování. Nová série 95 radiokarbonových testů potvrdila, že zřejmě nejstarší jihoamerická kultura vznikla před více než 5100 lety, neboli asi 3100 let před Kristem. K této datové hranici je jednoznačně prokázán civilizační přelom, existence organizované společnosti. Další testy z oblasti Norte Chico prokazují, že osídlení zde bylo už v roce 3500 let před Kristem, ale dosud mezi vědci nedošlo ke shodě, že v těchto případech nálezy patřily do této civilizace, která je považována za velmi kompaktní, komplexní a překvapivě sofistikovanou. Na časové úrovni kolem 5000 let zpět se obvykle počítá u radiokarbonového testu s odchylkou zhruba ±90 let.

Fantastický objev

Archeologové a antropologové jsou z objevu nadšeni, považují ho za převratný. V Norte Chico (oblast je nazvaná podle stejnojmenné řeky) je celkem 20 archeologických nalezišť (některé zdroje uvádějí 24 nebo 26 lokalit), která jsou známa už od 40. let 20. století, kdy tu prováděli první systematický „vykopávkový“ výzkum američtí archeologové Willey a Corbett. Kopali v údolí Supe blízko pobřeží. Naleziště jsou nyní ve čtyřech údolích, kromě Supe jsou to Fortaleza, Pativilca a Huarua. Zmíněných 95 radiokarbonových testů bylo provedeno na vzorcích a artefaktech z 13 nalezišť v údolích Pativilca a Fortaleza. Zkoušky také přinesly zjištění, že tato civilizace zanikla zhruba 1800 let před Kristem. „Nalezené vzory civilizované kultury v této malé oblasti však nepochybně položily základ dalšího kulturního rozkvětu v ostatních oblastech And, který začal před 4000 lety,“ prohlásil Jonathan Haas.

Unikátní rozměr

Haas o výsledcích výzkumu napsal, že rozsah a sofistikovanost objevených sídel nové civilizace je naprosto unikátní jak v celoamerickém měřítku, tak v celosvětovém. Převyšuje rozměry nálezů kultur Inků a Mayů. Nálezy svědčí o tom, že civilizace přecházela od jednoduché zemědělské společnosti (sběr plodů a lov) na složitější prosperující hospodářství a vytvořila si sociální hierarchii, měla centralizované rozhodování. Využívala zdroje z oceánu. Zemědělská výroba byla vyspělá, ve vnitrozemí byl vytvořen zavlažovací systém pro pěstování bavlny a plodů. Byl dobře vyvinut systém výměny zboží. Společnost sjednocovalo náboženství. Každé sídliště (jednotlivé komunity byly vybudovány na ploše od 10 do 200 hektarů) mělo své obytné centrum se společenskou infrastrukturou, architekturu s typickými znaky a jeden až sedm ceremoniálních náboženských bodů. Vědci našli zbytky kamenných stupňovitých pyramid obdélníkového tvaru, které dosahovaly výšky až 26 metrů. Největší pyramida měla objem asi 180 000 m3, nejmenší asi 3000 m3.

Jasný systém

Profesorka Winifred Creamerová o nálezech v Norte Chico řekla: „Je zřejmé, že tato společnost měla jasný systém. Celou oblast spojovaly kulturní znaky a organizace, náboženství, na žádném z nalezišť jsme neshledali, že by se něčím odlišovalo. Nevíme, proč toto společenství zaniklo, ale předpokládáme, že po rozpadu se lidé z Norte Chico rozptýlili do dalších částí Peru a prvky své vyspělé civilizace vzali s sebou. Důmyslnost těchto sídlišť je na svou dobu zcela unikátní a pozoruhodná při srovnání s jakoukoliv epochou lidské civilizace.“ Experti také předpokládají, že lidé z Norte Chico měli výrazný kulturní vliv na celý region zhruba 1200 let. Podobné artefakty byly nalezeny i na jiných místech v Peru, což je připisováno pozdější migraci obyvatel z údolí Fortalezy a Pativilca.

Mění se dějiny náboženství

Jonathan Haas a Winifred Creamerová se mohou pochlubit také dalším významným objevem. V lokalitě Pativilca našli na neoznačeném pohřebišti na pobřežních písečných terasách fragmenty nádob dýňovitého tvaru. Na nich bylo vyškrábáno či vypáleno jednoduché vyobrazení boha, který je ve všech andských kulturách napříč historií nazýván jako Dios de los Baculo, tzv. Bůh služebnictva. Uctívali ho i Inkové. Byl dokonce uctíván i v Evropě až do roku 1532. Je to ikonický motiv s dlouhou historií, která je nyní ještě o tisíc let starší. Haas s Creamerovou nalezli nádoby už na jaře roku 2002, ale tehdy nebyly známy výsledky radiokarbonových testů. „Našli jsme něco, co demonstruje, že Andské kultury sdílely základní zásady náboženství mnohem delší dobu, než jsme si mysleli. Je to nepochybně nejstarší identifikovatelná náboženská ikona v Americe. Takže s historií náboženství musíme ,couvnout‘ o tisíc let,“ řekla prof. Winifred Creamerová.

Moseley to tušil

Jistota o tom, že nejstarší civilizace v Andách je ještě o tisíc let starší, než se dosud učilo ve školách, potvrdila řadu už dřívějších spekulací. Americký antropolog prof. Michael Moseley z Floridské univerzity to říkal už v roce 1975. Moseley je legendou výzkumu v Norte Chico, je považován například za objevitele města Caral v údolí Supe, které bylo dosud prohlašováno za nejstarší město světa. Má rozlohu 110 hektarů, má šest pyramid, tři samostatná „propadlá“ náměstí (jeden až tři metry pod úrovní terénu) o průměru 20 až 40 metrů, je považováno za nejkomplexněji zachovalé. Moseley přišel na to, že v Caralu jsou některé keramické nálezy dost odlišné oproti nálezům například ve Fortaleze. Historie hrnčířství a keramiky v Andských kulturách je velmi důležitým srovnávacím parametrem, což není nic neobvyklého, ale v Peru je obzvlášť akcentovaná (posloupnost a rozdílnost „předkeramických“, „keramických“, „předhrnčířských“, „hrnčířských“ a jiných „mezzo“ období je v americkém pojetí archeologie oříškem i pro velké odborníky). Floridský profesor antropologie došel k závěru, že mezi nimi chybí několik vývojových stupňů keramiky. Vyslovil domněnku, že některá sídliště v Norte Chico mohou být mnohem starší. Hodně také spekuloval o tzv. oceánském původu Andské civilizace. Vědci se přou o skutečném stáří Caralu a o dalším postupu ve výzkumu, protože radiokarbonové testy zatím říkaly, že artefakty z města mají stáří od 4090 let (±90) do 3640 let (±50).

Leave a Reply