Amerika na Marsu vedla 1:0

1 Led

Na povrchu planety Mars by měly v těchto dnech v rámci velkolepé americké mise operovat už dva rovery MER (Mars Exploration Rover). Navazují na úspěšnou misi sondy Pathfinder s vozítkem Sojourner v roce 1997. Na rozdíl od Sojourneru, který za celou dobu trvání jeho průzkumu okolí Pathfinderu najezdil okolo 100 metrů, jsou nové rovery schopny urazit tuto vzdálenost během jednoho solu – marsovského dne.

Každý z roverů nese vědecké přístroje pro hledání důkazů o přítomnosti tekoucí vody na povrchu Marsu v minulých dobách. Oba jsou naprosto identické, ale přistály v různých částech Marsu. Rover MER-A byl pojmenován Spirit a rover MER-B Opportunity.

Stručný popis mise

Oba rovery byly vypuštěny pomocí raket Delta 2 z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě. Spirit úspěšně odstartoval v úterý 10. června 2003. Start Opportunity byl několikrát odložen a nakonec zdařile proběhl v úterý 8. července 2003. Spirit byl nasměrován do kráteru Gusev a brilantně přistál v neděli 4. ledna 2004; cílovou oblastí druhého roveru je plošina Meridiani (přistání se předpokládalo 25. ledna 2004, tedy po uzávěrce vydání našeho časopisu). Způsob přistání se příliš nelišil od přistání sondy Mars Pathfinder v roce 1997. Schránky s rovery vstoupily do atmosféry přímo z příletové dráhy od Země. První část brzdění obstaraly tepelné štíty. Po dostatečném poklesu rychlosti byl tepelný štít odhozen a o další zbrzdění se postaral hlavní padák. Pak se nafoukly airbagy a několik desítek metrů nad povrchem Marsu byl inicializován brzdicí motor na tuhé pohonné hmoty. Hlavní padák se oddělil. Od té chvíle schránky s rovery, chráněné nafouknutými airbagy, padaly na Mars volným pádem. Na povrchu se odrážely a koulely a než se definitivně zastavily, mohly od prvního kontaktu s povrchem Marsu urazit vzdálenost až jeden kilometr. V klidovém stavu se airbagy vyfoukly a přepravní schránky otevřely. I v případě, že by se schránky s rovery zastavily na některé ze svých tří bočních stěn, by se nic zvláštního nestalo. Při otevírání by se stejně překlopily do správné polohy tak, aby je mohly rovery opustit.

Cestování po Marsu

Za pomoci denně získávaných snímků budou vědci řídit pohyb roverů ke kamenům a jiným zajímavým místům, aby určili jejich složení a strukturu v mikroskopickém měřítku. První cíle průzkumu by měly být v blízkosti přistávacích míst, s postupem času však budou rovery zkoumat i mnohem vzdálenější objekty. Kameny a horní vrstvu půdy by mělo zkoumat pět vědeckých přístrojů na každém z roverů. Na obou bude také speciální obrušovací nástroj RAT, který umí odstraňovat části vnějších vrstev zkoumaných kamenů. Stejně jako Sojourner budou i rovery na Marsu používat radioizotopové ohřívací jednotky, aby udržovaly dostatečnou teplotu baterií a elektronických přístrojů během extrémně mrazivých marsovských nocí. Očekávané nejnižší noční teploty mají dosahovat až -105 °C. Elektronika roverů je konstruována na přežití a fungování až do teploty -55 °C. Rovery jsou vybaveny osmi těmito ohřívacími jednotkami a v každé z nich je zhruba 2,7 gramu oxidu plutoničitého. Každý z roverů váží okolo 180 kilogramů a za jeden sol (den na Marsu) budou schopny urazit až sto metrů. Na povrchu Marsu by měly fungovat až 90 solů, přibližně tedy až do dubna 2004. Pokud ale budou rovery funkční i na konci své plánované životnosti, bude mise prodloužena.


Hlavní vědecké úkoly roverů

Hledání a charakterizace různých hornin a půd, které obsahují známky po dřívější aktivitě vody. Zvláště se zaměřením na vzorky s obsahem minerálů souvisejících s vodními procesy jako například srážením, vypařováním, zpevňováním naplavováním nebo hydrotermálním působením. Určovaní rozmístění a složení minerálů, hornin a půdy v okolí místa přistání. Určování geologických procesů formujících okolní terén a ovlivňujících jeho chemické složení. Tyto procesy mohly zahrnovat vodní nebo větrnou erozi, sedimentaci, hydrotermální mechanismy, sopečnou činnost a tvorbu kráterů. Provádění kalibrací a ověřování pozemních průzkumů prováděných sondami z oběžné dráhy Marsu. To by mělo pomoci při určování přesnosti a účinnosti jejich přístrojů zkoumajících marsovskou geologii. Hledání minerálů s obsahem železa, identifikování a stanovování relativního množství určitých specifických typů minerálů, které obsahují vodu nebo byly tvořeny ve vodě. Charakterizování mineralogie a struktur hornin a půdy a určení procesů, které je vytvářely. Hledání geologických stop po okolních přírodních podmínkách, které existovaly v době výskytu tekoucí vody, a stanovení, zda byly příhodné pro život.

Přítrojové vybavení

K přístrojům na obou roverech je přidán zmíněný obrušovací nástroj RAT (Rock Abrasion Tool). Dalším nákladem jsou sady magnetů pro zachytávání prachových částeček z atmosféry pro jejich pozdější studium některým z vědeckých přístrojů.

Panoramic Camera – PanCam

Bude opticky zkoumat okolní terén a hledat stopy po účincích tekoucí vody. Snímky z PanCamu poslouží vědcům při výběru jednotlivých cílů (kamenů a půdy) pro podrobnější výzkum a také pro výběr dalších oblastí průzkumů, kam budou rovery nasměrovány. Obrazové rozlišení kamer je třikrát lepší než u přistávacího modulu sondy Mars Pathfinder.

Miniature Thermal Emission Spectrometer – Mini-TES

Mini-TES je určen k zobrazování okolí roverů v infračervené oblasti a k určování typů a množství různých druhů minerálů. Zvláštním úkolem je pátrání po nerostech utvářených působením vody. Pomocí tohoto spektrometru mohou být vytvářeny panoramatické obrázky a spolu s informacemi z PanCamu budou sloužit pro vyhledávání nových cílů výzkumu.

Mössbauer Spectrometer

Spektrometr umístěný na robotickém rameni bude provádět měření zkoumaného kamene nebo části půdy z bezprostřední blízkosti – zaměří se na hledání minerálů obsahujících železo. Tato měření pomohou vědcům ke stanovení role, kterou hrála voda při tvorbě těchto minerálů a k rozlišení rozsahu jeho zvětrání. Přístroj obsahuje dva miniaturní kobaltové (Co57) zdroje pro ozařování zkoumaných vzorků a detektory pro zachytávání vracejícího se gama a rentgenového záření. Obdobné, ale větší spektrometry jsou používány při pozemských průzkumech hornin a půdy.

Alpha Particle X-Ray Spectrometer – APXS

Vylepšená verze přístroje ze Sojourneru je rovněž používána v pozemských geologických laboratořích. Pomocí malého množství curia 244 je možné s tímto přístrojem měřit koncentrace hlavních složek hornin a půdy a určovat změny, ke kterým docházelo v průběhu času.

Microscopic Imager

Detailní snímky hornin a půdy mohou poskytnout důležité informace vedoucí k určení způsobu jejich utváření. Například velikost a drsnost jejich zrn ve vodou nanesených sedimentech může prozradit způsob jejich dopravy a usazování. Tento zobrazovač poskytne detailní data pro toto studium.

Leave a Reply