Amerigo Vespucci trochu zalhal

30 Pro

Amerigo Vespucci (narozen 9. března roku 1451 nebo 1454, zemřel 22. února 1512 v Seville ve Španělsku) byl významný italský cestovatel a objevitel, autor mnoha cestopisných spisů. Je po něm pojmenován kontinent Amerika, jehož východní pobřeží jako první z velké míry popsal. Jméno Amerika, podle Vespucciho křestního jména, poprvé použil roku 1507 kartograf Martin Waldseemüller ve své mapě Universalis Cosmographia.Kdyby byla historie spravedlivá, musela by se Amerika jako kontinent jmenovat po svém objeviteli Kryštofu Kolumbovi – čili Kolumbia, Columbia, Colonia (podle španělské verze jeho příjmení) nebo tak nějak. Jenže se tak nestalo. I když Kolumbus do konce svého života žil v omylu, že po přeplutí Atlantského oceánu objevil v roce 1492 Západní Indii, nikdo mu dnes prvenství neupírá. Jeho objev nese jméno Amerika či původně America. A to údajně omylem po slavném italském mořeplavci Amerigovi Vespuccim, jenž se narodil 9. března před 551 lety a figuruje tudíž v našem kalendáriu.

Jenže ono to není všechno tak prosté, jak jsme se učili ve škole. Jsou minimálně dva pohledy na Ameriga Vespucciho, synka z bohaté rodiny ve Florencii, kde se v roce 1454 narodil jako do růžové vaty – jeho rodina v čele s otcem Stagiem a matkou Elisabettou se těšila velké přízni vládnoucího klanu Medicejských. Amerigo byl třetím synem – měl dva starší bratry Antonia a Girolama a mladšího Bernarda. Jeden pohled říká, že je to skutečně slavný muž s mnoha zásluhami. Že byla podle něj Amerika pojmenována jen shodou okolností, za niž nemůže, a „zavinil“ to německý kartograf Martin Waldseemüller z Radolfzellu u Bodense, který v roce 1504 nakreslil mapu světa a v roce 1507 ji vydal v díle Cosmographiae Introductio. Waldseemüller pracoval na tehdy slavné univerzitě v St. Dié v Lotrinsku – díla z této „dílny vědy“ tehdy nikdo nezpochybňoval. Druhý pohled na Vespucciho však zastává spíše názor, že to byl vzdělaný a mazaný obchodník a podvodník a pojmenování kontinentu, jemuž říkal Nový svět, si rád přisvojil a užil si slávu až do smrti. Zemřel 22. února 1512 ve Španělsku na následky malárie a byl pohřben s velkými poctami za zvuku smutečních salv. Kolumbus zemřel v roce 1506 ve Valladolidu takřka v zapomnění a v omylu, po vyčerpávajících bojích o své nároky a jejich přechod na syny.

Kdo byl Vespucci?

Objektivní historikové tvrdí, že Vespucci byl skutečně první, kdo si uvědomil, že nejde o Indii, ale nový kontinent. Byl na své plavby velmi dobře připraven, protože měl na tehdejší dobu téměř maximální vzdělání v oborech přírodních věd. Studoval astronomii, fyziku, geometrii, kosmografii (tak se tehdy říkalo zeměpisu), navíc latinu, historii. Přesvědčil v praxi, že byl vynikajícím kartografem.

Vespucci však nebyl profesionálním dobrodruhem a námořníkem jako Kolumbus. Pracoval jako úředník a obchodník pro Medicejské a ve svých 38 letech byl vyslán do španělské Sevilly jako jejich obchodní zástupce. V roce 1495 se stal dokonce ředitelem společnosti, která vyráběla lodě na objednávku pro dálkové plavby. Tehdy se poznal i s Kolumbem a dalšími mořeplavci, jedna z objevitelských lodí snad byla Kolumbovi dodána touto firmou, která obchodovala i s dalším vybavením pro plavidla a jejich posádky.

Sen o dálkách

Vespucci v této společnosti začal snít o vlastních dálkových plavbách západním směrem. Tušil tam také dobré obchody. Měl výborné známosti na španělském i portugalském královském dvoře, začal si to „obíhat“ a plánovat. Není potvrzeno, kolik plaveb skutečně vykonal, hovoří se podle různých zdrojů o dvou až čtyřech. Na první se měl vydat roku 1496, jiní autoři uvádějí rok 1499, sám Vespucci uvádí, že poprvé vyplul se třemi loděmi od Ferdinanda Kastilského 10. května v roce 1497 a vrátil se 15. října 1498. Z jeho písemné pozůstalosti však zbylo jen 32 stránek dopisů, protože jeho deník prý některý z jeho dědiců ztratil.

Právě ta první cesta je nejvíc zpochybňována. Je o ní málo dokladů anebo jsou sporné. Vespucci ji podle četných historických prací nevykonal jako velitel výpravy, ale spíše jako cestující, snad dokonce jako bohatý turista. Měl se věnovat pozorování hvězd a nalezení planety nad Jižním pólem, což by byla významná navigační pomůcka. Lodi velel kapitán Alonso de Ojeda (Hojeda), zkušený mořeplavec. Prý propluli mezi Floridou a Kubou, dorazili na Trinidad a Margaritu a pak do zálivu Maracaibo ve Venezuele. Cestou snad měli provést nějakou lumpárnu – na Antilách „lovili“ domorodce a pak je v Cádizu prodávali do otroctví.

Španělé už tam byli

Na druhou výpravu se Vespucci vydal rovněž s Ojedou, ale už jako navigátor, plavbu financoval opět španělský král. Z této plavby napsal, že objevil Nový svět. Líčil místa, na něž vstoupili, ale později se ukázalo, že na řadě ostrovů už předtím byli Španělé, přesněji řečeno Kolumbovi námořníci v kastilských službách. Po návratu do Španělska otevřeně tvrdil, že objevil nový kontinent, neboť Nový svět je daleko větší než předpokládal Kolumbus. Tyto dopisy zmátly Martina Waldseemüllera, jemuž se dostal do rukou opis „spisku“, jenž Vespucci posílal do Florencie. Vespucci se nikdy nepřiznal, že tak trochu lhal, ale jedno mu rozhodně upřít nelze – zmapoval velmi dobře tisíce kilometrů pobřeží. Podle dochovaných prohlášení měl Amerigo dokonce dřív než Cabral a Pinzón objevit Brazílii, zkoumat povodí Amazonky a pojmenovat Venezuelu (podle Benátek – Venezia). Na zpáteční cestě přistál na Kubě a na Bahamách. Další dvě cesty měl financovat portugalský král. Vespucci se vydal 19. května 1501 ve společnosti Gonocala Coelha do Brazílie a Argentiny. Poslední cestě v roce 1503 měl Amerigo Vespucci velet sám a pronikl ještě jižněji podél pobřeží Jižní Ameriky až k deltě řeky La Plata. Během svých cest neustále kreslil mapy, což je zřejmě jeho největší přínos tehdejší vědě a kartografii. Název Amerika se díky Walseemüllerovi ujal a už zůstal, nikdy však z Vespucciho nesejmul podezření, že si přisvojoval objevy míst, kde stál Kolumbus před ním. Waldseemüller si svůj omyl po několika letech uvědomil, veřejně ho přiznal, ale na názvu už se nic nezměnilo. Po Kolumbovi aspoň zůstaly názvy států Kolumbie a Britská Kolumbie. Necelý rok předtím, než Kryštof Kolumbus zemřel, ho Amerigo Vespucci v roce 1505 osobně navštívil. Údajně se se vší rytířskostí jen trochu přeli o Novém světě a Indii. Pojem Amerika byl čerstvý a Kolumbus už neměl dost zdraví ani duševních sil své objevitelství nového kontinentu hájit, protože sám v tom neměl jasno. Vespucci ano. Kolumbus tedy zemřel vůči Vespuccimu nezahořklý, zatímco jeho synové s tím měli problém až do smrti.

Leave a Reply