Alergická senná rýma, s kamerou proti alergické rýmě

18 Srp

Němečtí výzkumníci z hannoverského Fraunhoferova Institutu pro toxikologii a experimentální medicínu (ITEM) došli k zajímavým poznatkům při snaze nalézt účinnou zbraň proti alergické senné rýmě, která trápí velké množství lidí.

Zjistili, že při »ataku« senné rýmy v lidském nose stoupne teplota. Její nárůst je indikátorem poruchy a je zaznamenán bez přímého kontaktu s nosem infračervenou kamerou. Vědci se nyní snaží zjistit analýzou obrázků, jak spolehlivé a efektivní jsou současné léky proti alergii. Předpokládá se, že pozdní nasazení léků může být někdy zcela bez efektu. Někdy stačí pár desítek minut zpoždění. Jindy stačí použít jiný lék. Lidé trpící sennou rýmou vesměs potvrzují, že »nálet« alergie bývá často velmi prudký, dojde k němu například i během krátké odpolední nedělní procházky nebo po pár minutách pobytu třeba v prašném prostředí. Pak jim v podstatě nezbývá nic jiného než sedět doma za utěsněnými okny (např. jsou-li alergičtí na pyly), užívat léky a čekat, až se tkáň zklidní. Vědci z Hannoveru jsou přesvědčeni, že detailní »kalibrací« snímků infračervené kamery na postižený nos elegantně otestují všechny dosavadní medikamenty, jimiž jsou lokální masti, tablety a aerosoly. A zjistí i efekt nových léků.

Co je alergická rýma

Senná rýma je definována jako porucha imunity, jejímž projevem je alergická (imunologická) reakce na určité látky (zprostředkovaná imunoglobulinem E). Nejčastěji na pyly trav, stromů a různých plevelů a plísně. Termín »senná« je tradiční a dost zavádějící, podle literatury se v seně vyskytuje zřejmě jen jedna rostlina coby původce alergie, a to bojínek luční. Např. v létě je u nás neustále »v provozu« kolem dvaceti pylových alergenů. Správnější termín je sezonní alergická rýma nebo polinóza. Podle různých zdrojů trpí v každé evropské zemi a v USA sennou rýmou 5 až 10 % obyvatel. Porucha je považována často za civilizační chorobu, za výsledek zchoulostivění lidí žijících ve sterilním prostředí. Bohužel není dost poznatků z Asie nebo Jižní Ameriky. Termín alergická rýma se používá tehdy, jestliže se alergické příznaky projevují celoročně a jsou vyvolávány kromě zmíněných pylů a plísní v přírodě (ale může jít i o spory hub) také částečkami prachu ze zvířecí srsti, z domácnosti (prach z lůžkovin a závěsů, peří, prach s roztoči) a vláknitými plísněmi (Aspergilla, Penicillia, Mucor a Candidy) většinou z uzavřených vlhčích prostor (sklepy, toalety). Alergenů je prostě mnoho.

Roztoči – odporná záležitost

Velmi nechutnou záležitostí jsou roztoči, členovci o velikosti asi 0,3 mm. Za nejdůležitější zástupce roztočových alergenů jsou považováni Dermatophagoides farinae a Dermatophagoides pteronyssinus a Euroglyphus Maynei. Jejich potravou je lidský a zvířecí kožní odpad a plísně, proto se nejvíce vyskytují doma v lůžkovinách, matracích, kobercích, bývá jich podle různých zdrojů až 15 000 v jednom gramu prachu. Milují pohodu v teple a vlhku. Lze je však vyhnat výkonnými kvalitními vysavači se speciálními nástavci. Alergenem však nejsou roztoči sami, nýbrž jejich výměšky. Roztoči se množí dvakrát ročně – většinou v dubnu a pak na konci léta od poloviny srpna do konce září, v této době s nimi mají alergici nejvíce potíží. Ale s nimi si člověk prostě musí poradit sám.

Teplý je jen nos

Příznaky sezonních či celoročních alergických rým jsou velmi zřetelné – nejčastěji kýchání, slzení a pálení v očích, svědění, sekrece z nosu, kašel, překrvení sliznice, tlak v uších. Jsou to účinky histaminu, který se uvolňuje z buněk lidského těla, zvyšuje prostupnost cév a způsobuje stahy hladkého svalstva. Tento stav sám není provázen horečkou nebo zvýšenou teplotou lidského těla. Oteplí se pouze nos. Člověk se však cítí velmi nepříjemně. Alergici mají podle statistik i zvýšenou dispozici pro astma a alergie je považována za spíše dědičnou. Nejlepší léčbou je nebýt ve styku s alergeny. U dětí často alergické reakce v dospělosti odezní. Začne-li alergickou či sezonní rýmou trpět dospělý člověk, pravděpodobně se stane jeho družkou až do smrti.

Teprve začátek

Hannoverští výzkumníci pečlivě celou problematiku vyhodnotili a považují sledování lidského nosu infračervenou kamerou teprve za začátek. „Je to jasné, při alergické reakci se zvýší průtok krve nosem, který vyzařuje větší teplotu, histamin roztahuje cévy v nosní sliznici,“ říká Michael Larbig z ITEM. Už však se svými kolegy vymyslel software, který »překládá« signály z kamery do obrazů a odstupňování barev odráží teplotu kůže. Jestliže lék na alergickou rýmu zabírá, projeví se to barevným posunem. Zatím spoléhají na trpělivost pokusných pacientů, které neotráví, když se na jejich nos bude dívat kamera i několik hodin. Vymysleli ještě další doplňkové metody. Měří se například množství sekrece z nosu nebo průchod vzduchu nosem. V úvodním projektu mají Larbig a jeho kolegové k dispozici několik dobrovolníků, kteří trpí sennou rýmou, a několik zcela zdravých lidí. Hannoverský Fraunhoferův Institut pro toxikologii a experimentální medicínu začal také spolupracovat s belgickou farmaceutickou firmou UBC Pharma S. A. v Braine-I’Alleud a pečlivě porovnávají účinky antihistaminik. Zcela spolehlivé výsledky mají zatím ze srovnání dvou licencovaných léků. Jména uváděna nejsou, ale jeden z nich zcela spolehlivě snižuje teplotu nosu mnohem dříve. Testy jsou poměrně jednoduché včetně simulace »útoku« histaminů. Nyní se testuje třetí lék. První výsledky byly prezentovány na kongresu EAACI (Evropská akademie pro alergologii a klinickou imunologii) v Amsterdamu a do výzkumu se nyní zapojí více vědeckých týmů.

Leave a Reply